Typy zkušebních zařízení

Výkon při rotačním pohybu je jednoznačně dán součinem točivého momentu a úhlové rychlosti. Protože ho nelze měřit přímo, je nutné měřit tyto dvě veličiny. Pro zjištění točivého momentu se nejčastěji používají deformační členy, které jsou založeny na změně mechanických, magnetických či elektrických veličin. V praxi se lze často setkat s označením výkonová brzda, tento pojem je odvozen od brzdného účinku momentu vyvolaného zkušebním zařízením.

Hydraulické brzdy jsou charakteristické tím, že se pohybová energie spalovacího motoru přenesená na hnací kola přemění v teplo vnitřním třením částic kapaliny (nejčastěji vody). Kapalina zde slouží nejen jako pracovní látka, ale i jako chladící médium.

 

Elektromagnetické vířivé brzdy pracují na principu vzniku vířívých proudů při toku stejnosměrného proudu budícím vinutím. Často jsou řešeny tak, že výkyvné uložené těleso obsahuje ozubený pólový kotouč, budící vinutí a chladicí komory, kterými protéká voda. Protéká-li budícím vinutím stejnosměrný proud vzniká magnetické pole, které má statický charakter v zubech pólového kotouče (obíhá současně s pólovým kotoučem, přičemž siločáry procházejí zuby pólového kotouče pouze v axiálním směru), ale vztažené ke stěnám chladících komor má frekvenci shodnou s frekvencí otáčejících se zubů. Takto vznikají ve stěnách vířivé proudy, které vytváří pole s brzdným účinkem.

Obr.: Elektromagnetická vířivá brzda, červeně označený pólový kotouč, žlutě budící vinutí, modře chladicí komory.

 

Elektrické brzdy (často stejnosměrné dynamometry) jsou v podstatě elektrické generátory nebo elektromotory s výkyvně uloženém statorem. Jejich výhoda oproti předchozím je v možnosti nejen brzdit, ale i pohánět kola vozidla a zjišťovat tak např. brzdné síly, monitorovat funkci ABS aj.